SE SRPEM A KLADIVEM NA KŘÍDLECH
Stojím uprostřed odletové haly mezinárodního letiště v Novém
Dillí. V ruce třímám potištěný papír, který mne stál téměř
polovinu našeho rozpočtu na naší bláznivé cestě po Asii. Chaos a
zmatek je skoro stejný jako tam venku, v těch prašných ulicích,
plných lidí, zvířat, odpadků. V těch ulicích kde člověk neslyší
vlastního slova a kde exotické vůně spolu s těžkým kouřem z
benzínových motorů útočí na smysly návštěvníka dnem i nocí.
Výlet tedy končí, vracíme se domů.
V duchu již
vidím
stověžatou Prahu, koupající se v příjemné sluneční lázni
posledních teplých zářijových dnů, vidím přírodu která se pomalu
připravuje na zimní spánek, stojím v tichém snění ve víru
chaotického davu.
Za odbavovací přepážkou stojí mladá
Indka v typickém sárí a velikou vysílačkou. Opravdu nevím proč, ale říká abych šel do
hotelu. Nechci jít do hotelu, chci letět domů. Jenže když tu
ještě není letadlo, které v tento okamžik může být kdekoliv mezi
Moskvou a Indií, nebo taky na úplně opačném konci světa a
Indka nic víc neví, skládám zbraně a uznávám její divné
argumenty. Nezbývá než jet do nějakého hotelu.
Stejný osud snáší i moji tři spolucestující a
s námi dalších asi 200 lidí, kteří zatoužili spatřit největší výkladní
skříň Ruska.
Ted už jsme mohli být poučováni letuškami o významu
plovacích vest, nouzových východů a kyslíkových masek, místo toho
však uháníme v autobuse temnou nocí. Je jedna hodina ráno, ale
nervy napnuté jako špagáty nám nedovolují pocítit únavu.
Za našimi zády se k obloze derou s úžasnou lehkostí
obrovité Jumbojety, aby ty více štastné turisty vyhodili za pár
hodin někde v Evropě, Americe nebo Kanadě. My ale uleháme v
hotelu. Letadlo má odletět až ráno po snídani.
Ráno nacházíme u recepce informační tabuli, která se na nějakou
dobu stává naším prostředníkem mezi domovem a touhle zemí. Je
určená našemu letu, a oprýskaný nápis AEROFLOT dává tušit, že
bývá používáná častěji.
Tak tedy odlet v 10 00 hodin, to sebou musíme trochu
hodit. Ihned po snídani však pružně reagujeme a tempo zase
zvolňujeme. Nač se hnát a někam pospíchat když letíme až ve 14
00. Indie nás nechce pustit, tak si na nás zvykla. Ještě že máme
za sebou dva měsíce pobytu a tyto situace už docela umíme.
Dobře vycvičený Ind by toto drobné zpoždění, nyní již asi 12
hodin, považoval za let na čas.
Tento hotel si nás nesmírně váží,
neboť nás tu
nechá až
do večera. Nový odlet je totiž stanoven na 19 00. Třikrát hlasité
hurá pak další projíždky výtahem, procházky kolem recepce a
hodiny u televize.
Ani k večeru nás štěstí neopustilo
a my
vyhráváme
speciální bonus firmy AEROFLOT tj. další tři hodiny pobytu v
hotelu Centaur. Děkujeme štědří slovanští bratři.
Kdybychom letěli s nějakou tuctovou
západoevropskou
leteckou společností, byly bychom dávno doma, my chceme ale víc a
Aeroflot jakoby naše přání vyslyšel. Pobyt v hotelu je toho
dobrým důkazem, to vše za bezkonkurenční cenu letenky. Bravo.
Do ceny letenky se však vešlo jen
pouze 20
hodin pobytu,
protože ted už nás houfně svážejí na letiště k druhému pokusu o
start.
Vše jde opravdu až příliš hladce a
lehce. V
ruce svírám
dvě palubní místenky. Někde se však asi musela stát chyba. Na
jedné místence je jako destinace uvedená Moskva a na té druhé
Praha. Vždyt přesně takhle máme vystavené letenky, ne to není
fér, to si vážně nezasloužíme.
Proč nás zase nechcete překvapit
nějakým
mimořádným
výletem za krásami dálné Sibiře nebo Bajkalu. No nic je tedy čas
se rozloučit.
Sedadlo 39A je hned vedle okénka. Letadlo se rozjíždí po
dráze, napětí vrcholí. Motory polykají svojí každodenní porci
kubíků vzduchu. Za našimi zády pulsuje svým jedinečným stylem
Indie, země která nechodí nikdy spát. Ve dvě hodiny ráno nabíráme
severozápadní kurz a letíme domů. Poslední světla Indie
pohasínají deset kilometrů pod námi, tam kde ční k nebi Himaláje.
RÍŠA © 2001
Další povídky k pěknému počtení:
MALÁ POVÍDKA O AUTOBUSU, (Indie 1997, Mik a Ríša)
CESTA NA VÝCHOD, (Indie 1997, Ríša)
TAM, KDE CHYBÍ VODA, JE VODA NAD ZLATO, (Indie 1997, Ríša)
NEMOC PENĚZ, (Indie 1997, Ríša)
PIJAVICE, (Indie 1997, Ríša)
SE SRPEM A KLADIVEM NA KŘÍDLECH, (Indie 1997, Ríša)
MAÑANA TRAVEL, (Peru 2001, Ríša)
JAK SLOŽITÉ JE CESTOVÁNÍ S JEDNODUCHÝMI LIDMI, (Egypt 1999, Ríša)