|
|
|
PO ZEMI AŽ DO INDIE
D E N Í K Z C E S T Y
kliknutím na příslušný odkaz se vým zobrazí příslušná fotka v novém okně
|
|
- 15.7.1997, odjezd 1. DEN
- Stopem vyrážíme z PRAHY na BRNO a dále na východ do INDIE.
Stopujeme po dvojicích, spicha máme v rumunské ORADEE. My dva už večer spíme v nějaké zahradě v Maďarsku.
- 17.7.1997
- Za šera dorážíme do ORADEY, přespáváme v nádražní čekárně.
- 18.7.1997
- Setkáváme se, vlakem vyrážíme směr BUKUREŠT.
- 19.7.1997
- Odjíždíme autobusem do
ISTANBULU.
A ještě krátká povídka o onom autobusu.
- 20.7.1997
- Ráno dorážíme do tohoto tureckého velkoměsta a nasledujicí dva dny travíme prohlídkou památek a relaxováním.
- 23.7.1997
- Po třech dnech jsme v TEHERÁNu a další den věnujeme prohlídce.
- 26.7.1997
- Přes ESFAHÁN jsme se doplazili do ZAHEDANU, odkud už je to jen kousek do sousedniho Pákistanu.
- 27.7.1997
- ZAHEDÁNu nasedáme do mikrobusu jedoucího do QUETTY. V tomto malém mikroautíčku, kam nás s podivem narvali sedmnáct, vytrpíme přejezd přes poušť BELUDŽISTÁNem a v 50ti stupňovém vedru nám opravdu už začíná hrabat. V QUETTĚ sotva seženeme listky na vlak do LAHORE a po třiatřiceti hodinách v k prasknutí narvaném dobytčáku dorážíme na dohled k indickým hranicím.
- 29.7.1997
- Je to 14 dnů od chvíle, kdy jsme vyrazili a právě dnes překračujeme v ATTARI ROAD indické hranice. Spíme v
AMRITSARU, posvátném městě Sikhů, poblíž Zlatého chrámu. Zůstaváme zde ještě další tři dny, protože máme dva marody - Mášulu s Ríšou. Mají čtyřicítky horečky a vypadá to s nimi dost špatně.
- 1.8.1997
- Po celonočním přejezdu vlakem doražíme ráno do DELHI. Za ty tři dny, co zde zůstáváme se dostáváme zpět do formy, plánujeme trasu - co chceme vidět, navštívíme Červenou pevnost s dvoukilometrovými hradbami, vystoupáme na minaret mešity Jama Masjid a utratíme spoustu peněz.
- 4.8.1997
- Přejíždíme do AGRY, kde stojí perla Indie - TAJ MAHAL. Moc pěkná je také AGRA FORT.
- 6.8.1997
- Trávíme den ve FATHAPUR SIKRI, ve městě duchů vybudovaném jako sídlo vládce Akbara, kde se po dostavění ztratila voda a tak bylo město opuštěno.
- 7.8.1997
- Přes BHARATHPUR se dostáváme do JAIPURu. Zde zůstáváme přes noc a druhý den si prohlížíme Palác Větrů (Hawa Mahal), Jantar Mantar, což je bombová astronomická observatoř vybudovaná Jai Singem v r.1728. Obešli jsme hradby Tygří pevnosti (Nahargarh Fort), která se už 263 let hrdě vypíná nad městem a z břehu jsme se koukli na Vodní palác (Jal Mahal), který je vybudován uprostřed jezera.
- 9.8.1997
- Trávíme den v PUSHKARU, poutním hindu městě.Pomažou nás kněží u svatého jezera, vystoupáme na Savitry Hill tepml, odkud je nádherný výhled na městečko pod námi a krajinu, která zde pozvolně přechází v poušť.
- 10.8.1997
- Po noci strávené v AJMERU na nádraží na peroně,kdy vlak měl "pouze" třinácti hodinové zpoždění (to asi proto, že odsud vyjížděl :-)) , málem nedojedeme do UDAIPURu, protože nás nikdo neupozornil, že se v CHITTORGARHu mění rozchod kolejí a že si máme přesednout.
Málem jsme to zaspali.....
- 11.8.1997
- Od rána lítáme po UDAIPURu, protože chceme ještě večer odjet. Je to sídlo bývalého maharadži a jeho palác je dnes jako muzeum. (A druhý palác, uprostřed jezera Pichola, jako hotel - i současní maharadžové musí z něčeho žít).
Muzeum je pěkné (ale chtějí poplatek Rs.250 za videokameru), pevnost tyčící se na kopci mezi jezery úžasná. Ještě večer dojíždíme do ABU ROAD, odkud se zítra autobusem vyšplháme na Mt.ABU.
- 12.8.1997
- I když nám počasí ráno vůbec nepřeje a je relativní zima (tak 25 C), vyčasí se a my máme z téhoto 1200 m n.m. vysokého hřebenu skvělý výhled na roviny pod námi. Nádherný chrám Dilwara, který je vytesán z mramoru, každému vřele doporučuji.
Jak trefně poznamenal Ríša, Mt.ABU je tu jako "perla na kupce hnoje".
- 15.8.1997
- Po tisícikilometrovém putování dorážíme přes BOMBAY (dnes už MUBAI) do Goy.
Tento maliličkatý státeček na středozápadě Indie nás přivítává deštem a nádhernými čistými plážemi, které lemují palmy a zlatý písek. Už za první půlhodinu blbnutí u moře se někteří z nás stihnou spálit. Jak je také expedičním statistikem spočítáno, urazili jsme přes 10 tisíc kilometrů.
- 19.8.1997
- HAMPI. Kdo o tomto starodávném hlavním městě Indie něco slyšel, jistě ví, jak nádherným skvostem tyto zapomenuté ruiny jsou. Kamenné chrámy tyčící se uprostřed banánových plantáží, mohutné polorozpadlé hradby obepínající kdysi toto bohaté město, obrovské balvany rozeseté po krajině okolo řeky Tungabhadra, 52 m vysoký nadherný gopuram ... prostě náááááádhera.
- 22.8.1997
- Zase v DELHI. Nepodařilo se nám sehnat letenky na termín který jsme chtěli a tak poletíme až za tři týdny. Vyražíme na sever, na předhůří Himalájů.
- 23.8.1997
- Následující týden trávíme v horském středisku MUSSOORIE,
lehčím trekováním. Lezeme sice jen malé krcálky, ale nadohled se tyčí sedmitisícovky. Máme to jen 450 km ke K2.
- 31.8.1997
- Opouštíme hory a sjíždíme dolů do RISHIKESHe. Je to místo, kde Ganga opouští Himaláje a začíná svoji dlouhou cestu nížinou až k jejímu ústí v Bengálském zálivu. Účastníme se podvečerního obřadu GANGA AARTI, kdy hinduističtí kneží uctívají tuto pro ně svatou řeku.
Také podnikáme jednodenní 50-ti kilometrový pochod na Neel Kanth Mahadev templ, což má být poutní místo. Jediní poutníci
jsme ale my - Indové nahoru i dolů vyjedou v jeepech. Trmácíme se 12 hodin s absolutním převýšením 2688 m.
Zavádíme též novou fyzikální jednotku.
Měří debilitu.
Emila.
[Em]
[ Em = dB * s]
Kdo se zajimá o více informací, necht´ mne kontaktuje.
- 5.9.1997
- Přejíždíme na naši předposlední štaci. Do HARIDWARu. Znovu se účastníme po tři večery obřadů uctívání Gangy.
- 8.9.1997
- V DELHI už potřetí, z námi vybraných památek nám zbývá už jen Qutab Minar, A zřejmě taky to nejlepší, co je v DELHI k vidění. Je zde nejvyšší minaret světa, zbytky první mešity postavené v Indii postavené ze 13 zbořených hinduistických chrámů, pár hrobek a i pro dnešní moderní vědce oříšek - sedm metrů vysoký a 2000 let starý železný sloup, s neuvěřitelně vysokým obsahem železa, který se blíží ke 100%.
- 11.9.1997
- Plánovaný odlet se o 24 hodin opožduje, a tak nám letecká společnost (ruský AEROFLOT) platí 5-ti hvězdičkový hotel
De luxe - stejně lezou z odpadu v koupelně švábi (což už nám po dvou měsících na cestách ani nepřijde divné). Povídka na toto téma od Ríšy je zde.
- 12. 9.1997, přílet 60.den
- Okolo poledne dosedáme na Ruzyňské letiště a jsme konečně tady.
První cesta vede do školy kvůli zápisům, druhá do hospody kvůli pivu a vepřu-knedlu-zelu .
Třetí je silně individuální a vede do různých koutů naší republiky - domů.
|
|
|
|
|
4726167
Jak to vše začalo v jednom jídelním voze Českých drah.
Kdo se nechal přemluvit a jel?
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}
;){kind=link}