Logo stránek, znak obce Písařov

Úvod
Historie
Virtuální procházka
Kartáčnictví
Písařovké pohádky
Zajímavosti
Galerie
Návštěvní kniha
Info/Kontakt

Tyto neoficiální stránky jsou určeny k popularizaci obce Písařova.

Kartáčnictví

Výroba kartáčů se sem dostala v druhé polovině 19. století z Karlova a okolních německých obcí. Od tamních zaměstnavatelů lidé přiváželi, většinou na trakaři, materiál na natahování, aby za týden z něho odevzdali hotové kartáče. Za práci si vybrali potraviny a jiné zboží - teprve zbytek byl vyrovnán penězi. A tak německý zaměstnavatel vydělával 2x - při výrobě kartáčů i jako obchodník. Podstatný rozmach nastal v 80 létech 19.století, když byl pro kartáče nalezen odbyt na Balkáně. To už se někteří naši kartáčníci osamostatňovali a to jak při výrobě, tak při prodeji. Už tenkrát jezdili někteří "se zbožím s károu nebo s povozem na Slovensko, Vídně i do Uher". Natahovali nebo alespoň pomáhali skoro všechny děti. V první světové válce se stal kartáč vyhledávaným zbožím, stoupal na ceně. Kartáčnictví se věnovalo čím dál více lidí. Starší děti natahovaly mnohdy i místo vyučování. Po válce se centrum kartáčnitví přesunulo do Písařova. To už se výroba značne zmechanizovala. Mnoho podomních obchodníků jezdilo "do světa" doma vyrobené zboží rozprodat.

Říkalo se, že všichni "Pisaráci" nejsou nikdy doma a až budou - bude soudný den.

Po druhé světové válce se výroba soustředila v továrně u Kubíčků - ta byla později znárodněna. Výrobu převzaly Orlické, později spojené kartáčovny Pelhřimov. Od roku 1964 je zde provozovna Dřevotvaru Šumperk. Domácí výroba již neexistuje. Po revoluci 1989 požádala rodina Kubíčků o navrácení. Restituční spory probíhají dodnes. V současnosti probíhá pouze utlumená výroba. Zaměstnáno je přibližně 10 zaměstnanců.

Vlastní výroba kartáčů se postupem času zdokonalovala. Původně se dřevka štípala ručně, upravovala se pořízem na obřeznici a dírky se vrtali na ruční vrtačce "trilodě". Kořínky dovážené až z Jižní Ameriky se řezaly kosířem, míchaly a kropily se. Při ručním natahování natahovač seděl na pryči s drátem, který prostrkoval dřívkem a formou. Do smyček drátů dával sázky kořínků a tyto pevně zatahoval do dřevka. Ruční práci postupně potom nahrazovaly stroje-pily, vrtačky, štancovky atd. V Písařově původně převládala výroba kořínkových podlahových kartáčů. Později se výroba zaměřila na kartáče průmyslové.

Mik © 1999-2006, aktualizace: 6.února 2004