|
|
Měsíc Indočínou 2003-2004 (Thajsko, Laos a Kambodža)
D E N Í K
|
- 9.12.2003
- Do práce, rychle se sbalit se a večer odletáme z Ruzyně přes Curych do Bangkoku.
- 10.12.2003
- Bangkok. Dospáváme a bezcílně se potulujeme v okolí Khao San, objevujeme delikatesní thajskou kuchyni a potíme se. Ač období chladu, pořád o 30 oC více než doma.
- 11.12.2003
- Bangkok. Thewarat Kuncheon, chrám 46m vysokého stojícího Budhy, vyhlídka na Golden Mount.
- 12.12.2003
- Bangkok - Wat Pho, Wat Arun (Rozbřesku), Giant Swing, Democracy Monument.
- 13.12.2003
- Odjezd směr sever do Ayutthaye. Na kolech projíždíme WatChai Wattana, Wat Thammikarat, Wihaan Phra Mongkhon Bophit a Wat Phra Si San Phet. Večer velká výpravná show pro místní (2 skupiny znepřátelených skupin v pevnostech na opačných koncích scény dlouhé cca 200m, vojáci, rolníci, střelba, souboje, několik slonů, lodě, ohňostroje, ohně, balony a hrané min 110 herci) - to vše na pozadí Wat Phra Ram.
- 14.12.2003
- Kupujeme na nádraží lístky do Chiang Mai a na kolech se vypravujeme na Elephant Kraal a na Phu Khao Thong. Noční jízdou na neosvětlených kolech po dálnici s plnou polní zakončujeme den. Přes noc lehátkovým vozem se po železnici vydáváme na sever.
- 15.12.2003
- Kopce, příjemné teplo v porovnání s vedrem v Bangkoku. Takhle nás brzy ráno vítá Chiang Mai. Prohlídka města, internet (pouze za 15B/hod!), pro jistotu pálíme první fotky - na CD ;-)
- 16.12.2003
- Už v 6:30 sháníme bus směr Lampang, jedeme do sloního centra. Bus nás po 2 hod vyhazuje na dálnici, 2km od centra. Stíháme první sloní show (ukázky práce v lese), krmíme je banány a cukrovou třtinou, prohlédneme si muzeum, výrobu papíru ze sloních hoven a sloní nemocnici. Je tu slon, který šlápl na minu a mládě, které se narodilo s ochrnutými zadními nohami. Po návratu na dálnici máme štěstí a už po 2 min se nám podaří zasatvit bus do zpět do Chiang Mai. Večerní trh.
- 17.12.2003
- Necháme se vyvézt na kopec nad město a tam stoupáme 300 schodů ke komplexu Doi Suthep. Později odpoledne pak chytáme bus směr Ton-Thon, který nás bohužel hází jen Fangu, kde nám něco po půlnoci dělá problém najít i hotel.
- 18.12.2003
- Hned ráno, ještě za mlhavého rozbřesku, se žlutým pickupem vydáváme směr Ton-Thon. Představovali jsme si trochu jinak, chvíli zvažujeme dojet lodí do Chiang Rai, ale jelikož si vody užijeme ještě dost na Mekongu, vydáváme se směrem severovýchodním do Chiang Kongu. Po několika přestupech a silničních kontrolách se v podvečer dostáváme na místo. Nějací švédi nám doporučí supr guesthouse na konci města, je poměrně nový, na zvedajícím se svahu i s bambusovými domečky. V ceně je i 30 min internetu. :) Ještě večer kupujeme lístky na loď do Luang Prabangu (Laos).
- 19.12.2003
- Trocha celních formalit a za bránou hrdě nesoucí nápis "GATE TO INDOCHINA" se přeplavujeme přes Mekong na druhou stranu řeky do Laosu. Po hodině už uháníme na "fast-boatu" namačkaní jak sardinky rychlostí 60km/h do laoského vnitrozemí. (Pokud mohu doporučit, jeďte radši slow-boatem. Sice to trvá 2 dny namísto 6 hodin, ale ušetříte si půl denní utpení na tomto šíleném stroji. Rekord jsme měli 72km/h...). A tak po 2 krátkých přestávkách jsme v navečer v Luang Prabangu - městě světového dědictví dle UNESCO.
- 20.12.2003
- Po brzkém vstávání v hotýlku, kde máme z balkonu výhled na Mekong, si prohlížíme město - Wat That Luang u místního stadionu, Dara market, soutok řeky Khan s Mekongem, Wat Xieng Thong a nakonec Mount Phousi s krásným výhledem na okolí. Po poledni si půjčujeme motorku a vydáváme se na 29 km dlouhou cestu směr vodopády Kuangsi. Mají být podobné těm tureckým v Pamukale.
- 21.12.2003
- Ráno budíme děti spící v recepci a už v 6:20 uháníme do Vientiane (hl. města Laosu). Projíždíme Vang Viengem a litujeme, že nemáme více času. Určitě by stálo za to tam pár dní zůstat. Jelikož přijíždíme pozdě, z Vientiane už moc nevidíme.
- 22.12.2003
- Prohlídka města, muzea Revoluce, památníku Nezávislosti (vybudovaného z cementu zanechaného američany na stavbu letiště) a na večer odjezd do Pakse.
- 23.12.2003
- Ráno, ještě za tmy jsme po úmorné cestě na místě. Pochodujeme se zástupy oranžových mnichů a hledáme přístav, odkud by měla odplouvat loď do Champassaku. Za půl dne jsme už ubytovaní a razíme tuktukem na ruiny angkorského Wat Pho.
- 24.12.2003
- Vánoční den trávíme na palubě lodi vezoucí nás do oblasti 4000 ostrovů. Jsme vysazeni na největším z nich, ostrově Don Khong. Přepravujeme se z Muang Saen do Muang Khong. Vánoční večeři (ryba na česneku) trávíme při svíčkách na břehu Mekongu jelikož na 2 hodiny vypadne elektrika.
- 25.12.2003
- Ráno se přesouváme na ostrov Don Det. Půjčujeme kola a jedeme na vodopády Li Phi, cestou míjíme zbytky jediné laoské 5 km dlouhé železnice (dnes nefunkční) s mini mašinkou, která kdysi tahala francouzům zboží přes vodopády aby ho mohli znova naloďit). Po poledni si pronajímáme loďku a plavíme se hledat skoro vyhynulé orcely tuponosé (orcela je také známá jako sladkovodní delfín irrawadajský - Orcaella brevirostris) - odhady jsou 100 až 150 posledních kusů. Zbytek dne lenošíme.
- 26.12.2003
- Myslíme, že ušetříme, pokud si zajistíme sami dopravu na kambodžské hranice. Chyba lávky. Nakonec po 2 hodinách jsme u dřevěné budky sloužící jako celnice (přechod je otevřený teprve 1 rok), ale stálo nás to více než kdyby jme to koupili na Don Detu. No a na hranicích teprve začíná sranda. Celníci chtějí 3USD za každé razítko a když odmítáme platit, zamknou naše pasy do šuplíku. Po půl hodině vyjednávání platíme "jen" dolar jeden namísto tří. To není vše, čeká nás 3 hodinové hádání s místní přepravní mafií, která chce za půlhodinovou cestu člunem 18 USD. A poté co rezignujeme nás ještě čeká v to samé hádání o razítka v bleděmodrým na kambodžské straně řeky. Půl hodiny nato se již ubytováváme ve Stung Trengu.
- 27.12.2003
- Jelikož je silnice do hlavního města rozbitá tak, že ani místní ji nepoužívají, společnost provozující čluny zvedla cenu přepravného na dvojnásobek. A tak se brzy ráno naloďujeme na veliký rychločlun směr Kampong Chang. Celý den pak trávíme na střeše lodi (překlimatizovaný vnitřek lodi nás vyhnal všepřítomným karaoke) a posléze v minivanu do Phnom Pengu.
- 28.12.2003
- Ubytováni jsme u Boeng Kak jezera kousek od nádraží. Ráno vyrážíme na prohlídku města. Jako rozcvičku si dáváme pochod k muzeu holokaustu Tuol Sleng. Cestou jdeme kolem kdysi Pol Potem zničeného olympijského stadionu. Zbytek dne se pomalu vracíme přes Royal Palace se Stříbrnou pagodou (podlaha je za stříbrných dlaždic), poštu kde poště konečne posíláme pohledy (které jsme koupili se známkami už v Laosu), Central Market a Wat Phnom.
- 29.12.2003
- Odjezd do Siem Reap, kam v podvečer dorážíme. Prohlídka městečka. Spíme v krásném týkovém hotýlku.
- 30.12.2003
- Brzy ráno půjčujeme kola (dokonce s přehazovačkou) a jedme na angkorské ruiny. Vstup na 3 dny nás každého stojí 40 USD. Ruinami se potulujeme celý den, vracíme se až za tmy.
- 31.12.2003
- Opět celý den v ruinách Angkoru, západ slunce nad Angkor Watem ze Sloního kopce. Ve městě pak kupujme perfektní kopii posledního vydani LP Thailand za 4 USD. Silvestr slavíme dvojkou červeného na pokoji a jdeme brzo spát jelikož brzy ráno vstáváme na bus zpět do Thajska.
- 1.1.2004
- Jak na nový rok tak po celý rok - takhle nějak bych nechtěl aby probíhal letošní rok. Po půldenním putování po prašných oranžových cestách na kambodžsko-thajské hranice nás čeká nemilé překvapení. Vstupní víza se na kambodžských hranicích nevydávájí (ač nás o tom v Chiang Kongu thajští pohraničníci ujišťovali) a tak nám zbývají dvě možnosti. Buď se vrátit do Siem Riep a letadlem za cca 120 USD přeletět do Bangkoku a obdržet víza tam a nebo se vrátit do Phnom Pengu a tam o ně zažádat na thajské ambasádě. Jelikož máme ještě týden, rozhodujeme se po ujištění, že bude na ambasádě určitě otevřeno, pro druhou možnost. Přes noc se dostáváme zpět do Phnom Pengu ač nám místní tvrdí, že je to nemožné. Dorážíme tam ve dvě ráno vyklepaní z korb taxíku a 2 pickupů...
- 2.1.2004, pátek
- Utíkáme na ambasádu abychom po vydání víza mohli rychle uhánět zpět, jelikož máme v plánu strávit poslední týden na jedno doporučeném ostrůvku na jihu Thajska. Kráásnýý plány.... Jelikož byla ambásáda otevřená na Silvestra, nahrazují dnes volno které měli mít. Nashledanou v pondělí.
Po krátké debatě balíme a vyrážíme po jediné pořádné kambodžské silnici/dálnici (postavené kdysi američany) na jih země na pláže. Do Sihanoukville. Cestu narvaným autobusem s neustále zvracející vedle sedící spolucestující jsme urazili na místní poměry celkem rychle. Brzy sháníme pěkný, čistý a levný hotýlek. Za chvíli se už koupeme na celkem liduprázdných plážích.
- 3.1.2004
- Koupání, slunění, lenošení atd.
- 4.1.2004
- Dopolední koupání a poté zpět do Phnom Pengu abychom mohli brzy ráno stepovat před ambasádou.
- 5.1.2004, pondělí
- Ač jsme tam zkušeně ještě před otevřením, už jsou na místě desítky kambožanů - každý s desítkami pasů. Trocha byrokracie, trocha povyku abychom vytvořili systém (každý bude podávat jen jeden pas) a jsme za pár hodin na řadě.. ;) A jelikož bude vydaní trvat 3 dny = až ve čtvrtek, bude nám stačit tranzitní vízum za 15 USD. Malá poznámka: Česko je jednou ze 13 zemí, která potřebuje vízum. Spolu se postsovětskými republikami, Indii a jinými. Ani naši slovenští braťja je nepotřebují... Vracíme se do Sihanoukville k moři a o "našem" ostrůvku na jihu Thajska si necháváme zdát...
- 6.1.2004
- Nacházíme odlehlejší pláže, které jsou úplně liduprázdné.
- 7.1.2004
- Loučíme se a již po čtvrté se vydáváme stejnou cestou zpět do Phnom Pengu.
- 8.1.2004
- Vyzvedáváme si vízum a zbytek dne trávíme nakupováním a prohlídkou města.
- 9.1.2004, pátek
- Brzy ráno vyrážíme po týdnu čekání na hranice do .... abychom je pozdě odpoledne překročili. Po odmítnutí přemrštených cen místní přepravní mafie o obejítí tuctu autobusů uháníme luxusním klimatizovanýcm busíkem po asfaltových dálnicích za 100 Bhatů do Bangoku. Celkově nám tedy čekání na víza zabralo celý týden.
- 10.1.2004
- Den trávíme návštěvou Flower marketu, čínské čtvrti, Watu kde mají 5-ti tunového Budhu ze zlata, hl. nádrážím abychom zjistili zda jede pozdě večer něco na letiště a nakupováním na vzdáleném Weekend Marketu (kam jsme se dosatali za směšné 2B vlakem). No a večer se ukazujme na nádraží ještě jednou, za hodinu nato vystupujme na letišti a o půlnoci odlétáme směr Curych.
- 11.1.2004
- Brzy ráno ještě za tmy dosedáme v Curychu a chvíli už sedíme v letadle ČSA směr Praha. A tak dopoledne štasně (všude dobře, doma nejlíp) nešťastní (že to nemohlo být delší) dosedáme na Ruzyni - do sněhu a teploty okolo nuly.
|
|
|
|
|